Zdeněk Svěrák scénárista a herec
	...často začnu, aniž bych věděl, kam přesně půjdu. Napíšu si třeba jenom scénu z prostředka filmu, o které si myslím, že tam bude, a když už pak mám víc postav, které se v tom filmu vyskytnou, začnu si dělat pavouka. Znamená to, že vezmu hlavní postavu, nebo postavy, a k nim si do kruhu napíšu ostatní. Pak hledám, co spolu mají společného a kolik vzájemných vazeb tam je. Aby byl příběh kompaktní a žádná postava v něm nebyla zbytečná, tak pavouk musí mít co nejvíc spojů. Když v něm někdo visí pouze na jednom vlásku, musím se zamýšlet nad tím, jestli by nemohl mít vztah ještě s někým jiným. A najednou si řeknu, hele, vždyť oni by mohli třeba tihle dva ...
Jan Svěrák režisér
	Blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lah blah blah blah blah blah blah blahblah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blahBlah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lah blah blah blah blahblah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lahBlah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lah blah blahblah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah
Jiří Ježek výkonný producent
	Jednoho dne mi Honza Svěrák přinesl na stůl scénář svého filmu a já okamžitě věděl - tohle bude trhák. A když jsem potom zhlédl první dení práce a viděl v akci tandem Svěrák - Smutný, nepochyboval jsem ani na okamžik o nominaci na Oscara. Trochu mi vadí, že v této zemi musí jít stále ruku v ruce s úspěchem závist a nepřejícnost lidí, tvrdících o tom, že je to kalkulace s lidskými city. Ale o tom přece proboha film od počátku je! Speciálně mi tohle nařčení vadí u Zdeňka Svěráka, který v posledních letech vyrostl v jednoho z našich nejlepších scénáristů a tohle si skutečně nezaslouží. To, že dokáže napsat neobyčejně působivý příběh, oslovující kohokoliv, jsem si měl možnost ověřit například při promítání Kolji v Holandsku. Při známé scéně z metra, kde Zdeněk hovoří rusko - česky do mikrofonu, totiž celé kino vybuchlo smíchy úplně stejně jako v Čechách…
Vladimír Smutný kameraman
	Myslím si, že Svěráci určitě řeknou řadu pěkných bonmotů o tom, co pro ně znamená Kolja, takže mých pár slov zase toli neznamená. Musím říci, že já těch veselých příhod moc nezažil, pro mě to byla především krásná, leč tvrdá práce se skvělými lidmi, kteří pro film dokázali udělat první poslední. Jestli jsem tušil trhák, když jsem četl scénář? Určitě, co se týče českých podmínek. Všichni, co se účastnili práce na Koljovi, byli tou látkou nadšeni a jediné, co jí mohlo uškodit, byla jenom naše vlastní neschopnost. Což se naštěstí nestalo…
Ondřej Soukup hudební skladatel
	Kolja, to byl především nádherný scénář, naprosto hotový a oslovující, po kterém si i moje lehce cynická žena rozplakala…Dlouho jsem přemýšlel, jak hudbu k němu dramaturgicky uchopit. Nechtěl jsem, aby to byla sentimentální muzika, i když Honza Svěrák někdy říkal: "Jen slaď, ať pláčou…" Bylo potřeba napsat hudbu, která konvenuje charakteru hlavního hrdiny - violisty, hudbu, která vychází z klasického pojetí. Z výsledku mám skutečně radost o to víc, že jsem se nedávno dozvěděl, že v USA vyšel soundtrack u firmy Philips Classical. Od počátku mi bylo jasný, že film bude mít v Čechách velký dopad, ale ani ve snu mě nenapadlo, že bude tak úspěšný ve světě. Člověk může Kolju vidět několikrát A vždycky je na co se koukat, protože je tam až neuvěřitelný množství drobných režijních detailů, drobnokresby, které třeba mohly při prvnímpohledu uniknout pozornosti. Kromě toho je to jeden z mála filmů, kde lidi sedí až do konce titulků. A to už je u nás co říct.
Andrej Chalimon herec ("KOLJA")
	Blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lah blah blah blah blah blah blah blahblah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blahBlah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lah blah blah blah blahblah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lahBlah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah lah blah blahblah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah blah
Libuše Šafránková herečka
	Neznámí lidé mě začali na různých místech spontánně zastavovat, aby mi řekli, že Kolju viděli a že se jim film líbil. Jeden ohlas mám taky od svého manžela, který si ze mě teď utahuje, že už jsem jednou nohou (a rukou) v Hollywoodu. Má při tom na mysli samozřejmě ony protilehlé končetiny, které ve filmu zvedám na Loukovu radu proti škytavce. Že má Kolja takový úspěch mě samozřejmě těší: jeho účast na v nejprestižnější filmové soutěži vnímám jako přínos pro všechny filmaře a oběma Svěrákům ji moc přeju.
Ondřej Vetchý herec
	Samozřejmě první, co se mi vybaví, jsou Svěrákovci - Zdeněk a Honza. Zdeněk je naprosto charismatický herec a navíc vynikající scénárista a Honza Svěrák zase režisérský talent, jaký se jen tak nevidí. Navíc se ti dva dokážou obklopit spoustou příjemných lidí, takže se z natáčení Kolji stala skutečně pohodová práce, na kterou vzpomínám velice rád. Opět se potvrdilo, že když je něco hodně dobře napsaný, že to samo o sobě potvrzuje kvalitu a zkazit to může skutečně jen idiot…Vadí mi však, co se v poslední době kolem Svěráků děje. Jakoby to, že Honza získal studentského Oscara, byl nominovaný za Obecnou školu a nyní je opět nominován za Kolju, brali lidi nějak automaticky. Někteří, místo aby byli hrdí na to, co ti dva dokázali pro český film udělat, mluví o citové kalkulaci a kýči. Tahle obyčejná lidská závist a nepřejícnost je však v tom nejhorším případě může vyštvat ze země, a to by přece byla škoda pro všechny, nemám pravdu?
Stella Zázvorková herečka
	Co se mi vybaví? Především chvíle, kdy se ozval telefon a příjemný hlas Zdeňka Svěráka se mě zeptal, jestli bych se nezlobila a nevzala roli jeho matky v novém filmu. Ptala jsem se, proč se nemám zlobit, a on na to, že je mu šedesát. No tak to jsem vás měla ve třinácti, odpověděla jsem… Scénář se mi nesmírně líbil a také jsem byla okouzlena dětských výrazem malého Andreje a až později jsem si uvědomila, že to dítě skutečně myslí. Například ta scéna ve vaně - já jsem dodnes přesvědčená, že musel něco podobného v životě zažít. Velmi příjemná byla i spolupráce se synem. On na nikoho moc nekřičí, mluví s vámi tiše. Velmi zajímavé bylo pozorovat spolupráci otce a syna. On si tatínka klidně postavil do latě a ten před ním stál jako malý chlapec, klopil oči a říkal: "No, asi to neumím." A on na to: "Tak se snaž!" A veselá příhoda z natáčení? Těch bylo skutečně mnoho. Například vzpomínky na vysilující natáčení v Úštěku. Zdeněk Svěrák visel pět hodin vysoko na žebříku, jistěn z druhé strany střechy kaskadérem. Já byla dole a najednou vidím, že ten člověk, co ho měl jistit, stojí dole. Tiše jsem to řekla Honzovi, ten vstal a zavolal nahoru: "Táto, je tam ten kaskadér?" a seshora se ozvalo: "Já nevím, já spím!"